Vyškov, 18. října 2024 – Financování školství v Česku je poměrně složitý a při každé chystané změně hojně diskutovaný problém, který se týká kvality, rovnosti a efektivity vzdělávání. Podle vedení města, které zřizuje deset mateřských a šest základních škol, není moc oblastí, které může ovlivnit. Vystupuje v podstatě jen jako správce jednotlivých budov.
Přímé náklady na vzdělávání, které tvoří zejména platy učitelů včetně odvodů, výdaje na učební pomůcky, podpůrná opatření v podobě asistentů pedagoga či pomůcek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou hrazené ze státního rozpočtu.
Za městem, které spravuje jednotlivé školy, jdou především provozní a investiční výdaje. „Dotýkají se nás ovšem i jiné oblasti, proto samozřejmě sledujeme změny, které ministerstvo školství zasílá školám. A asi všichni jsme před několika měsíci zaznamenali úvahy ministerstva převést financování nepedagogických pracovníků na samosprávy. Od té doby sledujeme ze strany ministerstva poměrně názorový veletoč. O možném spolufinancování regionálního školství ze zdrojů zřizovatelů pro uklízečky, školníky, účetní a další nepedagogické pracovníky škol jsme na radnici každopádně debatovali. Jejich mzdy zajišťuje právě resort školství, financování platů kuchařek a pomocného personálu v kuchyni jde pak z krajských peněz. V prvním případě jsme připraveni peníze dokrýt, už při sestavování rozpočtu na letošní rok jsme k tomu vytvořili rezervu,“ poznamenal místostarosta Vyškova Karel Goldemund v návaznosti na to, že kvůli celospolečenským úsporám má nemalou tíhu změn nést právě regionální školství.
Přitom je podle něj těžké si představit, že by zrovna tito lidé přestali vařit, uklízet, starat se ve školách o majetek či finance. „Na jedné straně je vládní snaha přivést do státního rozpočtu nějaké peníze, na druhé je třeba si uvědomit, že jde o finančně podhodnocenou, a tím pádem zranitelnou oblast. Navíc úloha obce má v příslušné otázce své limity,“ řekl vyškovský místostarosta. Jednání o platech nepedagogických pracovníků ve školství nicméně neskončila.
Místostarosta je zároveň přesvědčený, že kdyby se měly úvazky snižovat či rušit, fungování dané organizace by se rozsypalo. „Ačkoliv z této situace pochopitelně nemáme radost, tak jsme se na možnou nutnost dofinancování zmiňovanou rezervou připravili. Doufáme ale, že k něčemu takovému nedojde. Na mnohých takových pozicích je navíc dlouhodobě velmi nízké platové zařazení, mnozí ani nemají plné úvazky. Jde samozřejmě o profese, bez kterých se naše děti jednoduše neobejdou. Pokud bychom nic nedělali, hrozilo by, že bychom dané pozice v budoucnu těžko obsazovali,“ zdůraznil místostarosta Goldemund.
Už loni tak město schválilo půlmilionové navýšení účelové rezervy na dokrytí přímých výdajů na vzdělávání. Peníze jsou určené právě na odměňování nepedagogických zaměstnanců v mateřských školách.
Přímé náklady na vzdělávání, které tvoří zejména platy učitelů včetně odvodů, výdaje na učební pomůcky, podpůrná opatření v podobě asistentů pedagoga či pomůcek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou hrazené ze státního rozpočtu.
Za městem, které spravuje jednotlivé školy, jdou především provozní a investiční výdaje. „Dotýkají se nás ovšem i jiné oblasti, proto samozřejmě sledujeme změny, které ministerstvo školství zasílá školám. A asi všichni jsme před několika měsíci zaznamenali úvahy ministerstva převést financování nepedagogických pracovníků na samosprávy. Od té doby sledujeme ze strany ministerstva poměrně názorový veletoč. O možném spolufinancování regionálního školství ze zdrojů zřizovatelů pro uklízečky, školníky, účetní a další nepedagogické pracovníky škol jsme na radnici každopádně debatovali. Jejich mzdy zajišťuje právě resort školství, financování platů kuchařek a pomocného personálu v kuchyni jde pak z krajských peněz. V prvním případě jsme připraveni peníze dokrýt, už při sestavování rozpočtu na letošní rok jsme k tomu vytvořili rezervu,“ poznamenal místostarosta Vyškova Karel Goldemund v návaznosti na to, že kvůli celospolečenským úsporám má nemalou tíhu změn nést právě regionální školství.
Přitom je podle něj těžké si představit, že by zrovna tito lidé přestali vařit, uklízet, starat se ve školách o majetek či finance. „Na jedné straně je vládní snaha přivést do státního rozpočtu nějaké peníze, na druhé je třeba si uvědomit, že jde o finančně podhodnocenou, a tím pádem zranitelnou oblast. Navíc úloha obce má v příslušné otázce své limity,“ řekl vyškovský místostarosta. Jednání o platech nepedagogických pracovníků ve školství nicméně neskončila.
Místostarosta je zároveň přesvědčený, že kdyby se měly úvazky snižovat či rušit, fungování dané organizace by se rozsypalo. „Ačkoliv z této situace pochopitelně nemáme radost, tak jsme se na možnou nutnost dofinancování zmiňovanou rezervou připravili. Doufáme ale, že k něčemu takovému nedojde. Na mnohých takových pozicích je navíc dlouhodobě velmi nízké platové zařazení, mnozí ani nemají plné úvazky. Jde samozřejmě o profese, bez kterých se naše děti jednoduše neobejdou. Pokud bychom nic nedělali, hrozilo by, že bychom dané pozice v budoucnu těžko obsazovali,“ zdůraznil místostarosta Goldemund.
Už loni tak město schválilo půlmilionové navýšení účelové rezervy na dokrytí přímých výdajů na vzdělávání. Peníze jsou určené právě na odměňování nepedagogických zaměstnanců v mateřských školách.
