Vyškov, 29. října 2024 – Našli všechno, co má doma běžná domácnost. Plastové hračky, knížku, hrnce, adaptér i podprsenku. Jenže nic z toho do popelnic na komunální odpad nepatří. Jak velké rezervy mají Vyškované ve třídění, částečně ukázala veřejná analýza komunálního odpadu. Směsný odpad, který by jindy skončil na skládce, složili popeláři v úterý 24. září přímo na Masarykově náměstí.
Silný zápach, několik set kilo odpadků na hromadě a lidé přehrabující se v nich. Takový obrázek nabídlo centrum Vyškova kolemjdoucím. „Vzorek byl na první pohled plný papíru, skla či velkých plastových nádob drogistického zboží. Samostatnou kapitolou pak je biologicky rozložitelný odpad. Nedívalo se mi na to vůbec dobře. Šlo o položky, které mají správně skončit v barevných nádobách, případně na sběrném dvoře. Každopádně samotná akce byla o jiném pohledu na třídění, o reálných faktech, která bychom jinak neměli možnost získat,“ okomentoval akci jako takovou vyškovský místostarosta Josef Kachlík.
Rozbor proběhl pod taktovkou společnosti EKO-KOM. Vzorek ručně třídili podle speciální metodiky pracovníci odborné firmy. Oblékli nepropustné overaly, nasadili respirátory a gumové rukavice. Cílem bylo zjistit reálný obsah popelnic na směsný komunální odpad. „Není nic výjimečného, když někdo do klasické popelnice hodí televizi, nacpe pneumatiku či stavební suť. Pokud jde o nějaké atypické nálezy, kdysi jsem vytáhl dřevěnou protézu dolní končetiny či nůž z druhé světové války,“ zavzpomínal jeden z nich.
Silný zápach, několik set kilo odpadků na hromadě a lidé přehrabující se v nich. Takový obrázek nabídlo centrum Vyškova kolemjdoucím. „Vzorek byl na první pohled plný papíru, skla či velkých plastových nádob drogistického zboží. Samostatnou kapitolou pak je biologicky rozložitelný odpad. Nedívalo se mi na to vůbec dobře. Šlo o položky, které mají správně skončit v barevných nádobách, případně na sběrném dvoře. Každopádně samotná akce byla o jiném pohledu na třídění, o reálných faktech, která bychom jinak neměli možnost získat,“ okomentoval akci jako takovou vyškovský místostarosta Josef Kachlík.
Rozbor proběhl pod taktovkou společnosti EKO-KOM. Vzorek ručně třídili podle speciální metodiky pracovníci odborné firmy. Oblékli nepropustné overaly, nasadili respirátory a gumové rukavice. Cílem bylo zjistit reálný obsah popelnic na směsný komunální odpad. „Není nic výjimečného, když někdo do klasické popelnice hodí televizi, nacpe pneumatiku či stavební suť. Pokud jde o nějaké atypické nálezy, kdysi jsem vytáhl dřevěnou protézu dolní končetiny či nůž z druhé světové války,“ zavzpomínal jeden z nich.
Nic takového vyškovské popelnice nenabídly, o lichotivém výsledku nicméně nemůže být řeč. Čísla z rozborů i další poznatky nakonec pro Vyškov nedopadly příliš dobře. Desetinu obsahu nádob na komunál tvořily plasty, papír byl zastoupený více než sedmi procenty, převládal nicméně biologicky rozložitelný odpad, tedy odpad především rostlinného původu, který lze zkompostovat. „Přes 58 procent odpadu, který měli popeláři odvézt na skládku, přitom by tam vůbec nemusel skončit, je vysoké číslo. Z toho kompostovatelný bioodpad, který patří do hnědých nádob, představoval bezmála 29 procent. Zbytky jídel rostlinného původu, pečivo či zbytky ovoce a zeleniny zároveň potvrzují, že lidé stále hodně plýtvají jídlem,“ poznamenal místostarosta Kachlík.
Smetí svezené na náměstí představovalo kombinaci odpadu z vyškovských sídlišť i od zástavby rodinných domů. „Nejzákladnější údaj je ten, z kolika procent odpadu určeného už samotnými obyvateli, že má skončit na skládce, se mohla stát jiná surovina, tepelně zhodnotitelný odpad, alternativní palivo či něco dalšího. Překvapil mě především vysoký podíl toho, co má končit v hnědých popelnicích. Vyškovské ulice jsou jimi adekvátně pokryté. Samozřejmě se zpravidla na jaře nebo na podzim můžou najít výjimky u rodinných domů, ale kapacity máme, síť stále zahušťujeme, takže bezmála 29 procent je skutečně hodně,“ zhodnotil čísla vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek.
Že je komfort třídění vysoký, si myslí i místostarosta Kachlík. Podle něj si mnozí Vyškované myšlenku třídění trvale osvojili a jednotlivé barevné kontejnery často a správně využívají. Velké procento lidí ale třídění nadále absolutně ignoruje. „Vůbec nerozlišují, co kam hází. Přitom se postupně navyšují poplatky za skládkování odpadu. Zkrátka podmínky se neustále zpřísňují, což pro města představuje zvyšující se náklady na skládkování. Na nás je vytvářet co nejlepší podmínky ke třídění. Logicky se jednorázově někde objeví potíže s přeplněností. Smutnou kapitolou je pak objemný odpad, který má končit na sběrném dvoře. Každopádně je jen na nás všech, jak bude okolí popelnic vypadat,“ upozornil vyškovský místostarosta.
Součástí osvětové akce byl také vzdělávací program, u kterého se střídali žáci z vyškovských základních škol. „Rok od roku je na nás vyvíjený tlak na to, abychom víc a efektivněji třídili, takže i takovou akcí jsme chtěli povědomí lidí podpořit. Evidentně je to o postupné práci. Věřme, že mladá generace bude k třídění víc nakloněná. Neustále se snažíme zmírnit případné zdražování za svoz. Místní poplatek za komunální odpad je nadále 696 korun na osobu a rok, přitom reálné náklady města na jednoho obyvatele jsou zhruba 1 200 korun. To není zanedbatelná částka,“ uzavřel vedoucí Kutálek.
