Vyškov, 19. února 2025 – Bude změna efektivní? Neohrozí reorganizace samotnou kvalitu služeb? Budou finanční prostředky dostatečné, aby pokryly všechny náklady? Měsíce trvající intenzivní diskuse o financování nepedagogických pracovníků ve školství nekončí.
Od září letošního roku se má financování nepedagogických pracovníků ve školách rozhodnutím ministerstva školství skutečně převést na zřizovatele, většinově tedy na obce, potažmo kraje. Resort má za to, že zřizovatelé budou zaměstnance, mezi které patří například školníci, kuchařky, uklízečky či administrativní pracovníci, lépe a flexibilněji řídit, což se příznivě projeví v efektivnějším plánování provozních nákladů. „Pro zajištění dostatečných finančních prostředků na platy těchto zaměstnanců plánuje stát navýšit rozpočtové určení daní pro obce a kraje. Konkrétně na období od září do prosince 2025 obdrží zřizovatelé celkem 11 miliard korun, přičemž 7,6 miliardy připadne obcím a 3,4 miliardy krajům,“ přiblížil místostarosta Vyškova Karel Goldemund.
Záměr ostatně před ředitelkami a řediteli mateřských, základních i středních škol obhajoval a vysvětloval ve Vyškově v pondělí 3. února sám ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. „Zazněla spousta informací, které pro nás nebyly zcela nové, jelikož jsou součástí odborné debaty už delší dobu a jsou dostupné v rámci veřejných zdrojů. Financování našich školek a škol je obecně složitý mechanismus, do kterého vstupuje celá řada faktorů, z nichž má zřizovatel možnost ovlivnit jen minimum,“ zdůraznil místostarosta.
Jen pro základní představu: úvazky nepedagogů se počítají z počtu žáků, nicméně tento koeficient byl uměle v roce 2024 oproti roku 2023 snížen. „V praxi to znamená, že v současnosti máme průměr 3,6 úvazku na školku. Hovoříme o kuchařkách, pomocné síle, uklízečkách, údržbě. U základních škol vypadá číslo lépe, průměr vychází na 13,4 úvazku na školu. Je potřeba si ovšem uvědomit, že s výjimkou Základní školy Na Vyhlídce se jedná o obrovské budovy s počtem od 350 do 750 žáků, a to samozřejmě znamená i velké množství práce,“ upozornil místostarosta Goldemund.
Vyškovské základní školy, respektive jejich vedení, si s dosavadním financováním nepedagogických pracovníků zatím dovedlo poradit. „U mateřských škol už je ale situace dlouhodobě neúnosná. Proto jsme už v minulých letech uvolňovali prostředky na dofinancování nepedagogů, pro letošní rok se bavíme o částce 800 tisíc korun,“ připomněl vyškovský místostarosta.
Změny ministerstvo obhajuje poskytnutím větší samostatnosti městům a možnostmi lépe zohlednit místní specifikace. „Ministerstvo tvrdí, že obce a kraje na změnu nedoplatí. Samozřejmě i u nás ve Vyškově jsme nelenili a zaktualizovali veškerá data a máme tudíž naprosto jasnou představu o nákladech. Nicméně porovnat tato čísla s avizovanými transfery je při současném stavu informací naprosto nemožné,“ poznamenal.
Od září letošního roku se má financování nepedagogických pracovníků ve školách rozhodnutím ministerstva školství skutečně převést na zřizovatele, většinově tedy na obce, potažmo kraje. Resort má za to, že zřizovatelé budou zaměstnance, mezi které patří například školníci, kuchařky, uklízečky či administrativní pracovníci, lépe a flexibilněji řídit, což se příznivě projeví v efektivnějším plánování provozních nákladů. „Pro zajištění dostatečných finančních prostředků na platy těchto zaměstnanců plánuje stát navýšit rozpočtové určení daní pro obce a kraje. Konkrétně na období od září do prosince 2025 obdrží zřizovatelé celkem 11 miliard korun, přičemž 7,6 miliardy připadne obcím a 3,4 miliardy krajům,“ přiblížil místostarosta Vyškova Karel Goldemund.
Záměr ostatně před ředitelkami a řediteli mateřských, základních i středních škol obhajoval a vysvětloval ve Vyškově v pondělí 3. února sám ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. „Zazněla spousta informací, které pro nás nebyly zcela nové, jelikož jsou součástí odborné debaty už delší dobu a jsou dostupné v rámci veřejných zdrojů. Financování našich školek a škol je obecně složitý mechanismus, do kterého vstupuje celá řada faktorů, z nichž má zřizovatel možnost ovlivnit jen minimum,“ zdůraznil místostarosta.
Jen pro základní představu: úvazky nepedagogů se počítají z počtu žáků, nicméně tento koeficient byl uměle v roce 2024 oproti roku 2023 snížen. „V praxi to znamená, že v současnosti máme průměr 3,6 úvazku na školku. Hovoříme o kuchařkách, pomocné síle, uklízečkách, údržbě. U základních škol vypadá číslo lépe, průměr vychází na 13,4 úvazku na školu. Je potřeba si ovšem uvědomit, že s výjimkou Základní školy Na Vyhlídce se jedná o obrovské budovy s počtem od 350 do 750 žáků, a to samozřejmě znamená i velké množství práce,“ upozornil místostarosta Goldemund.
Vyškovské základní školy, respektive jejich vedení, si s dosavadním financováním nepedagogických pracovníků zatím dovedlo poradit. „U mateřských škol už je ale situace dlouhodobě neúnosná. Proto jsme už v minulých letech uvolňovali prostředky na dofinancování nepedagogů, pro letošní rok se bavíme o částce 800 tisíc korun,“ připomněl vyškovský místostarosta.
Změny ministerstvo obhajuje poskytnutím větší samostatnosti městům a možnostmi lépe zohlednit místní specifikace. „Ministerstvo tvrdí, že obce a kraje na změnu nedoplatí. Samozřejmě i u nás ve Vyškově jsme nelenili a zaktualizovali veškerá data a máme tudíž naprosto jasnou představu o nákladech. Nicméně porovnat tato čísla s avizovanými transfery je při současném stavu informací naprosto nemožné,“ poznamenal.
Podle místostarostových slov jde o finančně podhodnocenou, a tím pádem zranitelnou oblast. „Představa, že v ní lze ještě něco optimalizovat, přesunovat kuchařky, uklízečky, školníky či slučovat školy, je absurdní. Tyto profese jsou dlouhodobě podhodnocené, mnohdy paradoxně pod zaručenou mzdou, kterou musíme dokrývat. Řada těchto zaměstnanců samozřejmě nemá plný úvazek a jsme vůbec rádi, že jsou ochotni dělat to, co dennodenně dělají za stávajících podmínek,“ řekl místostarosta Vyškova.
Ministerstvo hovoří o možnosti outsourcingu. Termín se používá pro označení externího zajišťování činností. „Zkrátka přesunutí určitých činností na soukromé firmy, to si ovšem za stávající situace a za předpokladu zachování kvality služeb neumí nikdo představit. Hovoří se rovněž o možnosti centrálního vyvařování, ale ani tady nevidíme vzhledem k hygienickým nárokům žádnou cestu,“ pokračoval místostarosta Goldemund.
Nepedagogičtí pracovníci ke školám neodmyslitelně patří. Jsou to oni, kdo vytírají podlahy, připravují jídlo a starají se o zázemí a bezpečnost v budovách. Jsou podporou, která vytváří podmínky pro vzdělávání dětí. „Osobně s touto novelou zásadně nesouhlasím. Stejně jako Asociace krajů, prezident republiky, Asociace ředitelů základních škol, Sdružení místních samospráv a další se domnívám, že je současná podoba návrhu nedostatečně připravená a vyžaduje důkladnější projednání, přípravu a čas na implementaci a zcela určitě řadu úprav. A zejména se musíme umět skutečně dopočítat dopadů do rozpočtů jednotlivých obcí,“ řekl místostarosta.
Radnice každopádně podle jeho slov nepřipustí, že by se cokoliv u mezd nepedagogických pracovníků snižovalo. „Chtěl bych všechny nepedagogické pracovníky v našem městě ubezpečit, že ať už situace kolem jejich financovaní dopadne jakkoliv, tak se zcela určitě na jejich mzdě negativně neprojeví. Město je připraveno v případě potřeby tyto rozdíly dokrýt a řešit problémy s jejich dalším zařazením. Jsme si moc dobře vědomi, že jejich práce je důležitá, náročná a především nedoceněná,“ uzavřel místostarosta Goldemund.
