Vyškov, 31. května 2025 – Podporovat vítězný přístup a zároveň vést děti k zásadám fair play, aby se naučily hrát v duchu respektu a sportovní etiky. Každý hráč si musí najít svůj vlastní styl a cestu, přičemž podpora osobnosti a talentu je klíčová. Mládežnický fotbal je ve Vyškově na vysoké úrovni. V žákovských kategoriích hrají nejvyšší soutěže. Přesně taková slova Jaroslava Schindlera, předsedy Městského fotbalového klubu Vyškov, z. s., těší vedení vyškovské radnice. Protože právě takovou roli má podle nich regionální sport plnit.
Starosta Vyškova Karel Jurka je v návaznosti na informaci o definitivním konci profesionálního fotbalu v regionu, která v uplynulých týdnech vyvolala vlnu reakcí a nemalé emoce, přesvědčený, že dvacetitisícové město nemůže zabezpečovat nejvyšší profesionální soutěže. „Jeho role je naopak v tom, aby umožnilo veřejnosti, dětem, mládeži… sportovat. Dlouhodobě tak klademe důraz na komunitní aspekt sportu. Každoročně podporujeme kluby a spolky, aby pomáhaly dětem rozvíjet jejich talent i poskytovaly důležité hodnoty – týmovou spolupráci, disciplínu a zdravý životní styl. Takovou úlohu podle našeho názoru máme. A taková je dlouhodobá myšlenka vedení města a troufám si tvrdit i celého zastupitelstva,“ prohlásil starosta Jurka.
Sportovní infrastruktura je tu podle něj proto, aby děti a mládež měly možnost rozvíjet svůj talent a zlepšovat kondici. „Taková je podle nás role Vyškova a podobně velkých měst. Právě kluby okresního typu jsou často odrazovým můstkem pro mladé sportovce (talenty), kteří sní o profesionální kariéře. Mnoho úspěšných hráčů začínalo v místních oddílech, kde si osvojili základní dovednosti, než postoupili na vyšší úroveň. Přirozený pohyb talentů směrem do velkých měst tady byl a bude,“ upozornil vyškovský místostarosta Karel Goldemund.
Podle předsedy Schindlera bude po loučení regionu s profesionální ligou klíčové držet takovou mužskou soutěž (B-tým), aby pro mladé hráče nechyběla motivace a vize. „Mládežnický fotbal ve městě dosahuje vysoké úrovně. Máme 11 mužstev, 16 trenérů, na 300 hráčů. Na organizaci je to náročné, ale všechno za podpory města a partnerů zvládáme, bez nich by to nešlo. Vychováváme spoustu talentů pro akademie Slovácka, Zbrojovky Brno či Sigmy Olomouc,“ vyjmenoval Schindler, kterého konec profesionálního fotbalu v regionu mrzí.
Mnohem víc pak generálního manažera MFK Vyškov, a. s., Zbyňka Zbořila. Právě klub v polovině května definitivně potvrdil zákulisní informace, že se druhá nejvyšší soutěž po sezoně stěhuje do Příbrami. Výkonný výbor Fotbalové asociace ČR pak přesun na svém zasedání v úterý 20. května schválil.
MFK Vyškov se etabloval jako silný tým ve druhé lize, pravidelně se pohybující v horních patrech tabulky. Klub třikrát v řadě prošel až do baráže. V soutěži přitom odehrál jen čtyři sezony, všechny v azylu v Drnovicích. Jenže stadion už druholigové parametry dávno nesplňuje.
Podle manažera Zbořila se vedení klubu pokoušelo získat dlouhodobou nájemní smlouvu a začít investovat do majetku obce Drnovice. To se ale nepodařilo. Splnit podmínky Ligové fotbalové asociace, která sdružuje profesionální fotbalové kluby u nás a spravuje nejvyšší domácí soutěže, bylo před lety podle jeho slov mnohem snazší, než je tomu nyní. „Tehdy byla varianta stěhování do Drnovic za profesionální soutěží logickým krokem, využil se bývalý ligový stadion kousek od Vyškova. Handicap v případě infrastruktury a vybavení stadionu se za námi nicméně dlouhodobě táhl. Už v minulé sezoně jsme byli postavení před jasnou věc, že bez rekonstrukce stadionu fotbal na Vyškovsku skončí. V zázrak jsem nevěřil. Rozhodnutí drnovického zastupitelstva respektujeme, stadion i samotná obec mají své limity. Má plné právo rozhodovat o svém majetku,“ sdělil Zbořil s tím, že jediným stadionem v republice, který splňuje podmínky pro profesionální fotbal a kde se zároveň nehraje první ani druhá liga, je ten příbramský.
Profesionální fotbal podle jeho slov nelze dělat bez silného majitele. „Stojí za námi velká investorská skupina, americká Blue Crow. Ambice majitelů se nicméně neslučovaly s možnostmi regionu, nedokážeme v něm zajistit odpovídající perspektivu v infrastruktuře. Jsem přesvědčený, že po sportovní stránce jsme s hráči a realizačním týmem předvedli fantastickou práci. Třikrát jsme postoupili do baráže. Dokázali jsme k nám dostat hráče, kteří dnes kopou evropské poháry třeba v Plzni. Kromě sportovní je tu ovšem neustále omílaná infrastrukturální stránka, kde limity jednoduše jsou. Není třeba hledat veřejného nepřítele, zkrátka se sešlo několik faktorů, zejména pak zpřísňující se podmínky. Realita je taková, že profesionální soutěže na malých městech nebudou,“ myslí si manažer Zbořil.
Podle místostarosty Goldemunda proběhlo za poslední roky několik jednání na úrovni vedení města, klubu a zástupců Ligové fotbalové asociace. „Vyplynulo z nich, že by přestavba vyškovského stadionu ve Smetanových sadech vzhledem ke stále se zpřísňujícím požadavkům na profesionální fotbalovou ligu (tedy první a druhou nejvyšší soutěž) vyšla minimálně na 250 milionů korun. S ohledem na to, s jakým rozpočtem pracujeme a kolik z něj jde na investiční akce, by tak zásadní investice znamenala pozastavení rozvoje Vyškova na několik let dopředu. Navíc je třeba si uvědomit, že bychom upřednostnili jedno konkrétní sportovní odvětví,“ zopakoval místostarosta Goldemund.
Pokud je profesionální sport často závislý na jednom klíčovém partnerovi, pak jakákoliv změna v jeho podpoře může znamenat velký problém. „Profesionální fotbal je často financovaný investory, kteří mohou pocházet z jiných regionů, nebo dokonce ze zahraničí. A co když bude klub čelit nejisté budoucnosti? Co když přijde o významného investora? Co když neprojde licenčním řízením? Vyškov bude mít fotbalový stánek zrekonstruovaný za nižší stovky milionů korun…,“ ptal se místostarosta.
Starostu Jurku zároveň dopálila dezinformace o tom, že by chtěl někdo investovat do stadionu ve Vyškově. „Zprávy o tom, že by chtěl kdokoliv zvenčí investovat do našeho stadionu, jsou lživé. Znovu zdůrazňuji, že nás nikdo nikdy v dané otázce neoslovil,“ uvedl starosta.
I podle manažera Zbořila jsou jednou věcí přání, ale okolnosti nebo realita vypadají úplně jinak. „S vedením města jsme samozřejmě v otázce vyškovského stadionu vedli jednání, ovšem nejsem si s ohledem na absolutně nejistou budoucnost vůbec profesionálního sportu jistý, zda by bylo smysluplné stavět nebo přebudovat pět kilometrů od někdejšího prvoligového stadionu v Drnovicích další ve Vyškově,“ naznačil Zbořil.
Znovu nicméně zopakoval, že fotbal jako takový ve městě rozhodně nekončí. „Má fungující mládež, s pevnými základy a potenciálem k růstu. Vlajkovou loď nahradí béčko,“ řekl manažer.
Podle vedení radnice má navíc Vyškov jednotlivá sportoviště na úrovni, kterou mu srovnatelně velká města závidí. „To je další neoddiskutovatelný fakt! Jsme rádi, že děti sportují, ostatně jednotlivé areály spravujeme, rozšiřujeme... Samozřejmě netvrdíme, že není co zlepšovat. Přestože se některé kroky mohou zdát jako pomalu se valící koule, práce na jejich řešení trvá. Mám na mysli například rekonstrukci travnaté plochy fotbalového hřiště, kdy společně s fotbalisty stále věříme v získání dotace od Národní sportovní agentury. Zkrátka opravy a údržba představují neustálý proces, který vyžaduje čas,“ zmínil vyškovský starosta.
Nicméně jen za poslední roky ve městě vyrostla nebo se zrekonstruovala víceúčelová hřiště například v Joklově ulici, na sídlišti Víta Nejedlého či v Dukelské ulici. „Další pak v Hamiltonech nebo Rychtářově či u našich základních škol včetně areálu po bývalém sokolském hřišti. Aktuální záměr myslí na stavbu nového hřiště v Opatovicích. V okolí nově postaveného zimního stadionu vyrostl skatepark, workoutové hřiště doplněné o parkourové prvky, streetballové hřiště, trojice hřišť pro pétanque i dětské hřiště s atrakcemi. Zásadním způsobem jsme zmodernizovali venkovní areál aquaparku. Tudíž názory o tom, jak radnice pro sport a trávení volného času nic nedělá, jsou liché, nepravdivé a vlastně úplně absurdní,“ zdůraznil starosta Jurka.
Místostarosta Goldemund zároveň připomněl i navyšování peněz pro subjekty, které vyvíjejí neziskovou činnost. „Zatímco třeba v roce 2022 jsme rozdělili přes 7,6 milionu programových dotací, letos jsme uspokojili zájemce o dotace částkou přesahující 12,1 milionu korun. Jak vidno, pravidelné navyšování peněz ze strany města svědčí o snaze vytvářet podmínky pro růst projektů v neziskovém sektoru. A třeba loni zhruba 75 procent z rozdělených peněz zamířilo do oblasti tělovýchovy a sportu,“ informoval Goldemund.
Foto: archiv MFK Vyškov, a. s.
