Vyškov, 6. srpna 2026 – Napadení patnáctiletého chlapce z konce července u jednoho z vyškovských obchodních domů skupinkou nezletilých a mladistvých vyvolalo mezi veřejností emoce i obavy o bezpečnost. V návaznosti na případ adresoval starosta města otevřený dopis nejvyšším ústavním činitelům, ve kterém vyzývá k opětovnému otevření odborné i legislativní diskuse o snížení věku trestní odpovědnosti či systémovému posílení preventivní a odborné péče o rizikové děti a mladistvé.
Město od začátku plně spolupracovalo se zástupci všech institucí, které se případem napadení zabývaly. „Incident skončil lékařským ošetřením hocha a vyvolal oprávněný strach i vlnu rozhořčení mezi širokou veřejností, kterým naprosto rozumíme. Svolal jsem současně jednání za účasti státní i městské policie, státního zastupitelství či Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Vyškov, na kterém nám zástupci policie sdělili, že jsou všichni aktéři konfliktu ztotožnění a postupně se k věci vyjadřují. Vzhledem k tomu, že v kauze jde o nezletilé a mladistvé, jsou omezeni v podávání konkrétnějších informací, nicméně celá situace měla samozřejmě znaky protiprávního jednání,“ okomentoval starosta Vyškova Karel Jurka.
Stejně jako policie zároveň opět vyzval veřejnost, aby nešířila neověřené informace a respektovala pravidla pro zveřejňování obrazových materiálů i diskusních příspěvků na sociálních sítích. Policejní mluvčí Pavel Šváb současně v pondělí 3. srpna sdělil, že policie nemá informace o organizované trestné činnosti podezřelých z tohoto jednání. „V případě jakýchkoliv poznatků nicméně veřejnost žádáme, ať se obrátí na Policii České republiky,“ vyzval mluvčí.
Podle starosty Vyškova nejde o problém jednoho města, jedné školy ani jedné instituce, ale o systémovou otázku, která vyžaduje koordinovaný přístup. Jen úzká spolupráce státu, samospráv, škol, policie, odborné veřejnosti i rodin může pomoci včas rozpoznat rizikové chování a předejít tomu, aby podobné situace eskalovaly. Jedním dechem zdůrazňuje, že pravomoci měst a obcí končí tam, kde je nutný zásah státu. „Nestačí řešit až samotný následek. Dlouhodobým cílem je posilovat prevenci, zavčas identifikovat rizikové situace a podporovat spolupráci všech institucí, které mohou do vývoje mladých lidí zasáhnout. Není to samozřejmě jednoduché, nebuďme naivní. Současná právní úprava každopádně v moderní společnosti naráží na své limity. Poslal jsem proto otevřený dopis panu premiérovi, předsedovi Poslanecké sněmovny a ministru spravedlnosti v otázce otevření odborné debaty nad snížením věkové hranice trestní odpovědnosti. Záměrně nepíšu konkrétní věk, to je na odborné veřejnosti,“ nastínil starosta Jurka.
Diskuse se podle něj týká také fungování ústavní a ochranné výchovy a jejich schopnosti reagovat na opakovanou závažnou kriminalitu mladistvých. Zdůraznil, že se dlouhodobě vedou debaty o tom, jak specializovaná zařízení fungují a jaké možnosti práce s velmi problémovými dětmi mají. „Jejich hlavním účelem je výchova, vzdělávání a snaha o návrat dotyčného do běžného života. Kritika směřuje například k tomu, že některé děti ze zařízení opakovaně utíkají a dopouštějí se další protiprávní činnosti. Nabízí tak současný systém dostatečně účinné nástroje pro práci s těmi, u nichž běžná výchovná opatření opakovaně selhávají? Diskutuje se například o tom, zda by neměla vzniknout ještě specializovanější zařízení s vyšší mírou zabezpečení pro děti a mladistvé s nejzávažnějšími poruchami chování. Celé je to samozřejmě o citlivém hledání rovnováhy mezi výchovou, ochranou společnosti a právy dítěte,“ poznamenal vyškovský starosta.
Připomněl i podporu a rozšíření sítě středisek výchovné péče (SVP), specializovaných školských zařízení, coby jedné z nejdůležitějších součástí prevence. Ve Vyškově sídlí v objektu bývalé fary, známé dnes jako Komunitní centrum Bohumíra Bunži. „Jejich role je totiž jiná než role ústavní nebo ochranné výchovy. Střediska zasahují ještě předtím, než se problém rozvine natolik, že je nutný zásah soudu. To vyškovské podporujeme, ale jeho kapacita absolutně nedostačuje. Musí dojít k systémovému posílení odborné péče. Je evidentní, že stát nemá dostatečné kapacity pro včasnou práci s ohroženými dětmi a mladistvými. Nejen střediska výchovné péče mají dlouhé čekací doby a potýkají se s nedostatkem dětských psychologů, speciálních pedagogů a dalšího odborného personálu. Také to je obsahem našeho dopisu,“ uzavřel starosta Jurka.
Město od začátku plně spolupracovalo se zástupci všech institucí, které se případem napadení zabývaly. „Incident skončil lékařským ošetřením hocha a vyvolal oprávněný strach i vlnu rozhořčení mezi širokou veřejností, kterým naprosto rozumíme. Svolal jsem současně jednání za účasti státní i městské policie, státního zastupitelství či Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Vyškov, na kterém nám zástupci policie sdělili, že jsou všichni aktéři konfliktu ztotožnění a postupně se k věci vyjadřují. Vzhledem k tomu, že v kauze jde o nezletilé a mladistvé, jsou omezeni v podávání konkrétnějších informací, nicméně celá situace měla samozřejmě znaky protiprávního jednání,“ okomentoval starosta Vyškova Karel Jurka.
Stejně jako policie zároveň opět vyzval veřejnost, aby nešířila neověřené informace a respektovala pravidla pro zveřejňování obrazových materiálů i diskusních příspěvků na sociálních sítích. Policejní mluvčí Pavel Šváb současně v pondělí 3. srpna sdělil, že policie nemá informace o organizované trestné činnosti podezřelých z tohoto jednání. „V případě jakýchkoliv poznatků nicméně veřejnost žádáme, ať se obrátí na Policii České republiky,“ vyzval mluvčí.
Podle starosty Vyškova nejde o problém jednoho města, jedné školy ani jedné instituce, ale o systémovou otázku, která vyžaduje koordinovaný přístup. Jen úzká spolupráce státu, samospráv, škol, policie, odborné veřejnosti i rodin může pomoci včas rozpoznat rizikové chování a předejít tomu, aby podobné situace eskalovaly. Jedním dechem zdůrazňuje, že pravomoci měst a obcí končí tam, kde je nutný zásah státu. „Nestačí řešit až samotný následek. Dlouhodobým cílem je posilovat prevenci, zavčas identifikovat rizikové situace a podporovat spolupráci všech institucí, které mohou do vývoje mladých lidí zasáhnout. Není to samozřejmě jednoduché, nebuďme naivní. Současná právní úprava každopádně v moderní společnosti naráží na své limity. Poslal jsem proto otevřený dopis panu premiérovi, předsedovi Poslanecké sněmovny a ministru spravedlnosti v otázce otevření odborné debaty nad snížením věkové hranice trestní odpovědnosti. Záměrně nepíšu konkrétní věk, to je na odborné veřejnosti,“ nastínil starosta Jurka.
Diskuse se podle něj týká také fungování ústavní a ochranné výchovy a jejich schopnosti reagovat na opakovanou závažnou kriminalitu mladistvých. Zdůraznil, že se dlouhodobě vedou debaty o tom, jak specializovaná zařízení fungují a jaké možnosti práce s velmi problémovými dětmi mají. „Jejich hlavním účelem je výchova, vzdělávání a snaha o návrat dotyčného do běžného života. Kritika směřuje například k tomu, že některé děti ze zařízení opakovaně utíkají a dopouštějí se další protiprávní činnosti. Nabízí tak současný systém dostatečně účinné nástroje pro práci s těmi, u nichž běžná výchovná opatření opakovaně selhávají? Diskutuje se například o tom, zda by neměla vzniknout ještě specializovanější zařízení s vyšší mírou zabezpečení pro děti a mladistvé s nejzávažnějšími poruchami chování. Celé je to samozřejmě o citlivém hledání rovnováhy mezi výchovou, ochranou společnosti a právy dítěte,“ poznamenal vyškovský starosta.
Připomněl i podporu a rozšíření sítě středisek výchovné péče (SVP), specializovaných školských zařízení, coby jedné z nejdůležitějších součástí prevence. Ve Vyškově sídlí v objektu bývalé fary, známé dnes jako Komunitní centrum Bohumíra Bunži. „Jejich role je totiž jiná než role ústavní nebo ochranné výchovy. Střediska zasahují ještě předtím, než se problém rozvine natolik, že je nutný zásah soudu. To vyškovské podporujeme, ale jeho kapacita absolutně nedostačuje. Musí dojít k systémovému posílení odborné péče. Je evidentní, že stát nemá dostatečné kapacity pro včasnou práci s ohroženými dětmi a mladistvými. Nejen střediska výchovné péče mají dlouhé čekací doby a potýkají se s nedostatkem dětských psychologů, speciálních pedagogů a dalšího odborného personálu. Také to je obsahem našeho dopisu,“ uzavřel starosta Jurka.
